„Přijedu z práce v půl šestý a objíždím blok třikrát dokola. A stejně končím na trávníku.“
„Mám malé dítě a nemůžu s kočárem projít mezi autama – stojí všude.“
„Před domem jsme mívali trávník. Teď je z něj bahno a koleje až po kotníky.“
Tisíce podobných stížností zní každý rok na radnicích po celé republice. A většina z nich má jednoho společného jmenovatele – parkování na sídlištích. A co je horší, tyto stížnosti začínají být vnímány jako běžná daň za to, že žijeme v době, kdy má každá domácnost jedno nebo dvě auta. Jenže původní sídliště s tím nepočítala.
Výsledek?
- parkování na trávnících, chodnících a mezi popelnicemi
- snížená bezpečnost pro děti i seniory
- vznik neformálních parkovišť na úkor zeleně
- tlak na radnice, které nemají jednoduché řešení
Z původně komunitního prostoru mezi domy se stal prostor pro stání vozidel. A přitom právě tyto prostory měly být tím, co dělá sídliště obyvatelným: zeleň, hřiště a klid.
Sídliště byla stavěna pro jiný svět
Panelová sídliště vznikala v době, kdy bylo auto spíš výjimkou než pravidlem. V 70. a 80. letech připadalo v Československu zhruba 100 až 150 aut na 1000 obyvatel – to znamená zhruba jedno auto na dvě až tři domácnosti. Jenže situace se dramaticky změnila. Většina rodin má dnes minimálně jedno auto, často dvě, a počet vozidel neustále roste.
Parkovací místa, která tak dříve stačila pro několik málo vozů, dnes nestačí ani zdaleka. A když chybí oficiální stání, auta parkují tam, kde to původně vůbec nemělo být – na chodnících, v křižovatkách, na travnatých plochách nebo u popelnic. Místo mezi domy se tak postupně mění z veřejného prostoru pro lidi na prostor, kde každé parkovací místo vzniká na úkor zeleně, chodníků nebo bezpečí.
Co všechno špatné parkování způsobuje
Bezpečnost
Špatně zaparkovaná auta zakrývají výhledy, zhoršují orientaci chodců i řidičů a komplikují průjezd záchranářům. Děti se často pohybují mezi vozy, což výrazně zvyšuje riziko nehod.
Zeleň pod tlakem
Auta parkují na místech, která k tomu nebyla nikdy určena – na trávnících, kolem stromů nebo na mírných svazích. Výsledkem je zničený povrch, podmáčená půda a úbytek zeleně.
Sousedské vztahy
Nedostatek míst vyvolává konflikty. Lidé si blokují výjezdy, stěžují si na sousedy, vznikají spory, které zhoršují atmosféru v domě i celé čtvrti.
Tlak na samosprávu
Městské úřady čelí každodenním stížnostem, e-mailům, výzvám a peticím. Problém parkování patří dlouhodobě k nejčastějším tématům, která obyvatelé směrem k radnici řeší.
Zelené Garážové domy jako prostorová revoluce
Místo toho, abychom neustále hledali další a další plochy pro parkování, můžeme začít využívat prostor chytřeji. Právě to umožňují dvoupodlažní Garážové domy – řešení, které zásadně mění pravidla hry v husté zástavbě.
Jak to celé funguje
Část obyvatel si v Garážovém domě koupí vlastní garáž = parkovací místo. Tím získá jistotu parkovacího místa, ochranu před počasím a pohodlí, že už nikdy nebude muset večer objíždět blok. Ostatní mohou dál využívat stávající veřejná parkoviště na ulici nebo přímo na střeše Garážového domu. Díky tomu, že se část aut přesune do garáží, uvolní se více míst na ulici – bez potřeby zónování, placeného stání nebo nových omezení.
Garážové domy tak přinášejí přínos úplně všem – těm, kteří chtějí mít své místo jisté, i těm, kteří parkují dál zdarma v ulicích. A město získá klidnější provoz, bezpečnější ulice a méně stížností.
2× až 3× VĚTŠÍ kapacita oproti běžnému parkovišti
Garážový dům zabírá cca 40 × 20 metrů, ale díky dvěma samostatně přístupným podlažím a možnosti parkování i na střeše nabídne až trojnásobnou kapacitu. Zatímco klasické parkoviště by pojmulo kolem 24 aut, tady může zaparkovat až 72 vozidel.
Nestíní svému okolí
Výška stavby je pouhých 4,5 metru. Polovina spodního podlaží je navíc zapuštěná pod terén, takže dům neruší okolí a nestíní sousedním domům ani hřištím. Garážové domy tak přirozeně zapadnou i do hustě zastavěných sídlišť.
Atraktivní ekologické řešení
Navíc nejde jen o parkování – ale o městskou kulturu a klima. Obvodové stěny jsou osázeny popínavými rostlinami, střecha je pokryta rozchodníkovými koberci. Díky tomu Garážový dům nesnižuje množství zeleně, naopak přispívá k ochlazování a zvlhčování okolního vzduchu. V letních vedrech to ocení každý obyvatel sídliště.
Řešení na klíč
Od výběru vhodné lokality přes projekt a stavební povolení až po výstavbu a cílený prodej garáží místním obyvatelům. Po dokončení výstavby vzniká SVJ = je vyřešený veškerý provoz a správa – včetně úklidu, údržby zeleně, pojištění i účetnictví. Město tak získá řešení bez investic i starostí a obyvatelé parkovací místa tam, kde je opravdu potřebují.
Další přínosy, které ocení město i obyvatelé
- čistší a bezpečnější ulice – díky tomu, že velká část aut parkuje mimo uliční prostor, se zlepšuje přehlednost, zvyšuje bezpečnost chodců i cyklistů a snižuje se riziko nehod
- méně stresu a každodenního tlaku – obyvatelé už nemusí objíždět bloky a hledat místo. Parkovací jistota v místě bydliště přináší klid a spokojenost
- nižší zátěž na prostředí – zaparkovaná auta uvnitř objektu snižují přehřívání zpevněných ploch a celkově zlepšují mikroklima mezi domy. Zároveň výrazně klesá vizuální zahlcení veřejného prostoru
V Prostějově jsou z Garážového domu nadšení
V polovině roku 2023 jsme dokončili první Garážový dům v Prostějově. O samotné garáže byl mezi lidmi z nejbližších ulic ohromný zájem – prodaly/pronajali se během 2 měsíců.
„Všechna parkoviště jsou stále přetížena, uvítala bych více takových parkovacích domů. Celý prodej proběhl naprosto bez problémů, všechny dotazy byly k naší spokojenosti zodpovězeny. Parkování se mi osvědčilo, auto je kryté před povětrnostními vlivy i možným poškozením.” Lenka Gartnerová, majitelka garáže
I představitelé města jsou s průběhem i výsledkem celé realizace velmi spokojeni, a tak společně realizujeme další Garážový dům.
Cesta z chaosu – stačí jedno rozhodnutí
Parkovací krize na sídlištích nezmizí, když ji budeme dál jen obcházet. Potřebuje konkrétní kroky. A právě ty mají dnes města ve svých rukou.
Zelený Garážový dům není jen technické řešení. Je to jasný signál, že města vnímají potřeby svých obyvatel a umí na ně odpovědět moderně, šetrně a s dlouhodobou vizí.
Pokud má být sídliště místem k životu, ne jen k přežívání, je potřeba začít jednat = najít pro každé auto důstojné parkovací místo. A ne za rok. Ne až to bude horší. TEĎ.
Ing. Lukáš Lamplota – autorizovaná osoba.
Od roku 2002 působím ve stavebním odvětví. Jsem jediným vlastníkem a jednatelem dvou na sebe navazujících společností, ve kterých zaštiťuji:
- vývoj, projektování a realizaci Garážových domů
- inženýrskou činnost, dozory staveb a projektový management u rodinných domů,
- bytových domů, občanských a dalších staveb
